Letošní podzimní sprintovo štafetovou kombinaci si rozdělili pořadatelé z Turnova a Liberce. Sobotní štafety uspořádal turnovský klub na pomezí Jizerských hor a Krkonoš kousek od Polských hranic. Počasí nám narozdíl od minulého týdne přálo a bylo příjemně teplo, ale ne horko.

Konečně nadešel čas prvního podzimního závodu. Za současné dopravní situace je cesta na tak vzdálený východ doslova peklo, když člověk jede půlku doby v nějakých dopravních omezeních. Na závody jsem se docela těšil, a to obzvlášť na klasiku, protože při pohledu do starých map to vypadalo, že nás čeká docela běžák.

Tak jsem se letos nechal zlákat a poprvé jsem vyrazil na bike o-challenge (obdoba bike adventure). V sobotu 6h v sedle, v neděli 4h. Centrum bylo letos v Hamru na jezeře, což dávalo tušit, že nás čekají hlubboká údolí a v severní části prostoru také vysoké kopce okolo Ještědu.

Když jsem na loňském O-gala poprvé viděl promo video na letošní MČR middle s Ňufem a Zlosynem potácejícími se v děsivém kamenném poli, tak jsem věděl, že tohle bude jeden z těch závodů, na který se těšit nebudu.

O víkendu jsem zamířil do nedalekých Mariánských lázní na dva závody ŽB Čechy západ. Trochu se divím, že nepřijelo více, než 900 závodníků, když terény byly výrazně zajímavější, než na konkurenčních závodech u Brna.

Když bych měl vyjmenovat dva moje největší nepřítele v orienťáku, tak by to byly určitě vedro a skály v lese. To obojí se letos sešlo na prvním pořádném lesním pohárovém víkendu ve Skalce u Doks. A jak to pro mě dopadlo? Překvapivě dost dobře.

O volném víkendu jsem se vypravil na oblasťák na sv rodné Vysočině. Běželo se mistrovství oblasti na middlu. Pořadatelé slibovali zajímavý závod na úplně nové mapě.

Letošní sprintový mistrovský víkend se uskutečníl pod taktovkou LPU. Po oba dva dny organizace klapala a závodům se nic nedalo vytknout. Navíc nám přálo i počasí, což lze považovat za velké štěstí, když ještě pár dní před závodem to spíš vypadalo na listopad, než na květen.