Mnoha lidma je klasika považována za vrchol domácí sezóny, což není zrovna můj případ. Kvalifikace mě baví, protože má parametry, které mě vyhovují. Myslím, že když má sprint 15 minut, middle 35, tak long by měl být kolem 70 minut a větší dávky už ultralong. Bohužel tomu tak není, tak mi nezbývá než si většinou protrpět finále. A zvlášť letos, kdy nás pořadatelé zavedli do terénů v podhůří Jeseníků, který sice nebyl ničím zajímavý, zato tam byly prudké kopce a dlouhé traverzy. Podložka byla náročná. Ve vrcholových partiích rostly borůvky asi půl metru vysoké, které spolehlivě zakrývaly vše pod nohama včetně mnoha kamenů, což, alespoň mně, způsobovalo neskutečné potíže při běhu. V hustníkách byla skoro vždy prořízka a všechny větve a klacky a kmeny byly nechány na místě, takže taky nic příjemného. V traverzech bylo většinou nižší borůvčí a míň klacků, ale dost podmáčených míst a potoků a potůčků. Takže jediné co mým dispozicím vyhovovalo, byly cesty.

Sobotní kvalifikace znamenala povětšinou, jestli postup oběhnout po cestě nebo jít traverzem, ale dohromady to byla nuda. Hned na třetí kontrolu jsme měli královský postup dne, kde jsem sice asi zvolil výhodnou volbu, kdy jsem vystoupal dvě vrstevnice na cestu, pak asi kilák po ní, ale na závěr přišel výběh a ještě dlouhý traverz a ač jsem se snažil, seč mi síly stačily, tak jsem tam dostal docela nakládačku. Potom nebylo pár kontrol moc co řešit, i když teda mě se tam povedla parádní paralelní chyba, když jsem seběhl ze svahu sice po průseku, jak jsem měl, ale docela jiným směrem. Stane se. Zajímavý postup přišel na jedenáctku. Nabízela se možnost traverzem, kterou volilo asi nejvíc lidí. Mě se do toho už moc nechtělo, tak jsem zkusil postup po cestě, který znamenal nejdřív sklesat 135 výškových metrů a následně se 150 výškových metrů vyškrábat zpátky. Cítil jsem se ale dobře a třetí nejrychlejší čas na úseku ukazuje, že to nebyla špatná volba. Nakonec se ukázalo, že můj rozběh byl doslova vražedný, když k nám byli nalosováni Bet a Baptiste Rollier, kteří nemají dostatečný ranking. Takže zatímco se v jiných rozbězích postupovalo s časy i přes 80 minut u nás už 76 nemuselo stačit. Já jsem postoupil z 5 místa.

Na neděli jsem se opravdu hodně netěšil, nebyl jsem úplně v pohodě a představa 15 kilometrové tratě v tomhle terénu mě docela děsila. Pořadatelé se asi jen tak z plezíru rozhodli, že nás na start potáhnou 3 kilometry do kopce na start, abychom to neměli tak jednoduché. Samotný závod toho opět mnoho nenabídnul. Po prvních třech kontrolách přišla první televizní a potom dvě naprosto jednoduché kontroly, které tam byly jen proto, abychom mohli seběhnout třicet vrstevnic, abych je na postupu na šestku museli hned zase vyběhnout, bez nějaké zjevné volby postupu, která by nabízela oběhnutí kopce. Poté se kolem mě prohnal čtyři minuty za mnou startující Aron Bakó, který běžel skvěle a nakonec skončil 4. Necítil jsem se dostatečně dobře, abych akceptoval jeho tempo, a tak jsem zvolil jiný postup na desítku. Potom už šlo jen o to doběhnout. Neběželo se mi vůbec dobře a nakonec z toho bylo až 19. místo, což je zklamání, myslím, že mám mnohem navíc. Ale štafety se blíží a to je můj letošní hlavní cíl

You may also be interested in

MČR long