Tak jsem pro jednou vyměnil soustřední s LPU za soustředění s LPM. Tentokrát na lyžích a na Šumavě. Soustředí se neslo v příjemné až rodinné atmosféře, ubytování v budově bývalé pohraniční roty v Prášilech bylo taktéž překvapivě pěkné. A hlavně byl sníh a stopy, což jsem skoro ani nedoufal. V sobotu byla lyžovačka super, ráno jsem si sám vyjel na Poledník, protože jsem byl asi jedinej komu do kopce držely lyže (nechápu jakto, asi to bylo stylem 😀 ). Zpátky jsem si stanovil osobní rekord v průměrném tempu, když jsem jel více jak 33 Km/h. Odpoledne jsme vyrazili, že pojedem na jezero Laka. Po asi půl hodině hledání stopy jsme se pustili lesem v hlubočáku s lyžema v rukou dolů, abychom zjistili, že stopu projeli místo na kopci v údolí. Ale pak už to bylo pěkné. Máza tentokrát skvěle držela všem. Jel jsem napřed, překvapil mě hroznej krpál nad Jezero, pak zase sjezd dolů a ještě více dolů asi kilometr pod jezero. Následně jsem to otočil a ještě více mě překvapil výjezd zpátky nahoru, měl jsem Šumavu za celkem plochou :). Po zdárném znovudosažení vrcholu jsem kousek za horizontem potkal skupinu a znovu jsme se vydali dolů na jezero Laka, takže znova ten samej kopec nahoru, uff, byla to docela fuška.

Neděle byla úplně jiná pohádka. Do rána napadlo několik centimetrů sněhu a oteplilo se. Vyrazili jsme na pevném vosku, ale už od začátku jsem věděl, že čas na klistr příjde dost brzo, a taky že jo. Po přemazání to sice docela držela, ale absence projeté stopy a prorážení umrzlé krusty nebylo nic extra. Když jsme se dostali do o něco vyšších poloh, tak ledovou krustu najednou vystřídal prašan, se kterým si klistr moc nerozumí a stopa úplně zmizela. Po jediném rozumné rozhodnutí, což bylo otočit se a jet zpátky, jsme protrpěli i sjezd, protože na krustě se se moc dobře nebrzdí a zvášť když místama leze asfalt a kamínky tak nic moc. V údolí jsme se ještě pokoušeli jet frekventovanější stopou, která byla od lidí trochu projetá, ale obleva tak pokročila, že skrze stopu už prosvítal asfalt a tak jsme to zabalili a byli jsme rádi, že to máme za sebou.

Takže se soustředěním spokojenost. Jídlo delikátní, lidi v pohodě, zalyžoval jsem si a samozřejmě Karolínka, co víc si můžu přát.

You may also be interested in

Lyžování na Šumavě s LPM