Rok se s rokem sešel a opět jsme běželi první český šampionát a jako obvykle to bylo noční. Bylo to moje čtvrté mistrovství v řadě a tentokrát se sešla zatím asi nejsilnější konkurence. Hodně lidí asi přivábila představa pěkného terénu v okolí hradu Bezděz. Většina z nás má tento terén docela oběhaný z nesčetných soustředění. Ale výsledek byl trochu překvapující. Pořadatelé závod udělali v té nejrovinatější části terénu, kde většinou není nic moc jiného než jen průseky. Takže ti kdo se těšili na nějaky ty skalky a kameny asi museli být trochu zklamaní. My jsme se do takového terénu sice zčásti dostali, ale zrovna tuhle část si stavitel mohl odpustit, protože hustníky plné trní a větví pod nohama není to co bych si užíval, zvlášť v noci. Ale musím uznat, že v porovnání s předchozíma rokama to bylo opravdu pěkné mistrovství.

Startoval jsem v jakési “červené skupině” až ke konci (to znamená ve 23:06). Před závodem jsem se cítil tak unaveně bez elánu do závodu. Naštěstí po startovním výstřelu na to moje tělo zapomnělo a dostal jsem se do závodního tempa a překvapivě jsem se fyzicky cítil skvěle. Hned první kontrola byla uzlovka a potom jsem běžel na delší křídlo motýla, právě do onoho popisovaného zarostlého terénu. Šel jsem docela čistě, ale moc jsem si to hlídal a nebyl jsem si jistej zvlášť v hustníkách. Asi nejhorší volbu jsem zvolil na pátou kontrolu (viz obrázek).

canvasPo první motýlku mě doběhnul Danáč. Kterému asi vděčím za svoji pozici nejvíce. Protože jeho výkon byl hodně čistý. Tempo měl vysoké, ale nic co bych v pohodě nezvládal, ale kromě pár kliček a jedné paralelní chyby šel čistě, jak bych já sám určitě nešel. Řekl jsem si, že nechci jen tak viset, ale že se ho pokusím co nejvíc hnát. Nevím, ale myslím, že se mi to docela dařilo. Je sice pravda, že většinu kontrol jsem razil za ním, ale myslím, že jsem se spolu aspoň trochu zrychlili. A jsem rád, že mu to nakonec stačilo na bronz, jenom 10 sekund před Betem. Já jsem byl 7. s čímž musím být spokojenej. GPS tracking

V neděli následovalo druhé kolo českého poháru štafet. Nočák jsem doběhl až po půlnoci a do postele jsem se dostal kolem druhé hodiny ranní. A v 11 jsem už stál na startovní čáře prvního úseku. Cítil jsem se docela dobře a do závodu jsem se vyloženě těšil. Terén byl překvapivě různorodý, od dobře průběžného lesa, před prudké svahy, zarostlé sady bývalé vesnice až po ustružinové semi-open. Hned od startu jsem se snažil to řezat co to dá, ale tentokrát se mi moc nepodařilo roztrhat rychle balík a utéct. Velkou část závodu jsem šel úplně v čele a tak jsem vyšlapával pěšinky pro další úseky. Terén se s postupem času dost zrychloval. Když se podívám, tak největší šanci utéct jsem promarnil na 13. kontrolu, kde jsem si nevšiml možnosti jít vrchem po cestě skrze vykácené paseky, která byla průběžná. Šel jsem spodem, jako všichni ostatní, co běželi za mnou. Rozdíl obou variant vidíte na obrázku dole.

stafety1V pytlíku se mě tlačili Švirda a Flaška, ale k mé radosti jsem uhájil první místo na úseku. Dokonce Béďa to popsal takto, což mě docela potěšilo, zvlášť, když mě všichni hecujou jestli zase doběhnu první. :D:

V mužích přivedl do cíle prvního úseku skoro již tradičně Kamenický (LPU)

Udr na druhém úseku ještě udržel vedení, ale famózní Miloš Píkejovi cukl a tak jsme skončili druzí, což je určitě spokojenost a taky jedno pivo pro každého 🙂

2_CPS_2016

You may also be interested in

MČR noční a 2. ČPŠ