MCR_stafety_2015_2První úsek, start 9 hodin ráno, 5°C. Není nic, co by pro mě bylo příhodnější než tohle. V týmu vládne pohoda, nepatříme mezi top favority, takže můžeme jen překvapit. Sice ode mě všichni očekávají, že přiběhnu přinejhorším první, ale když mi věří oni, tak si věřím taky. Nohy super. Posledních pár rovinek, shodit bundu a jde se na to. Jen já a mapa. A hlavně Pragovka a Hradec daleko za mnou. 10 sekund, 5 sekund.

Start ala Velká Pardubická, cítím se skvěle, první dvě kontroly v hlavě, tak můžu jít dopředu. V lese jsem první, super. Je to neuvěřitelně rychlý, ale běžím na svoje kontroly sám, kde jsou všichni? Je to ještě rychlejší než jsem čekal, nestíhám číst kódy, sakra, než se stihnu kouknout, jsem skoro v půlce postupu, no nic je to docela lehký tak se to dá. Ha, první rádio, jsem těsně druhej, tak snad si na shromaždišti trochu oddychnou. Teď to začíná bejt nějaký zelený a neprůhledný, bacha na to, snad je to tady nefarstovaný. Uff jsem z toho venku. Chlup nikde, Panchy nikde, Flaška nikde, je to dobrý, zkusím do toho ještě prásknout. Průběh, pořád se cítím skvěle, jsem první, snad zvládnu pytlík. Ten povinnej úsek je sakra dlouhej. Ha, ten bílej les je tady úplně neprůběžnej, hlavně v klidu. Tak a ještě jedna kontrola a je to tam. Teď už jen narvat doběh a úkol je splněn. Běž Péťo, běž.

Nejdřív ze všeho vyčíst, jsem nervózní, bylo to rychlý, chyba se stát může i přes pečlivou kontrolu popisů. Proč se to tiskne tak pomalu! Ražení je OK, yes! Myslím, že by nám to mohlo sednout. Péťa trochu ztratila, ale běžela dobře, přeci jen kolem byly samý reprošky. Udr výborně, Lenďa nezklamala, Tak píkeji drž se, Ňufa máš celkem daleko. Povedlo se, tak to vypadá na boj mezi čtyřmi týmy, přesně jak jsme čekali, tak snad nebudeme tahat za ten nejkratší konec. Na řádě je Janďa, naše největší hvězda, tak snad to urve, ale Denisa taky běhá skvěle, potřebujeme pořádnej náskok.

Noga a Chrobák, dvě minuty za nima Pája a další dvě Bet, tak co má na to Noga? Všichni mu věříme, když málem dokázal přefinišofat Vojcka, tak Chrobáka si kdyžtak vychutná. Tak tu nervozitu radši zapijeme svařákem. První rádio, Pája stáhnul 17 sekund, Bet půl minuty. To už musí vyjít! Čekáme nervózně na průběhu. Miloš fandí Chrobákovi, ale není to on. Uf. Teď je tam!! A Noga metr za ním, super, už cítíme medaili na krku. Pája pořád neběží, je daleko, Bet ještě dál, bude to nejhůř stříbro. Tak kdo z koho. Jsou na předsběrce a pořád spolu. Noga zase finišuje, a doslova letí, a naše ruce letí nahoru, bude to zlato, tak to nikdo nečekal, všichni jsme nadšení. Je to tam. Euforie, paráda, super, skvělý, neuvěřitelný! Jsme mistři!!

(Pro Jantar)

MCR_druzstva_2015_9

ŠTAFETY A DRUŽSTVA

Vedení v českém poháru štafet, poslední dva pohárové závody vítězství, to je silná motivace pro mistrovství. I když jsme do role největších favoritů pasovaní nebyli, tak stejně jsme věděli, že medaile je na dosah. Terén byl velmi nezvyklý, zarostlé duny, téměř bez převýšení, na to vážně nejsme u nás zvyklí. A to nebylo všehno, startovalo se do městské zástavby, a na trati bylo přes 30 kontrol. Ač jsem letos v dosavadních 6 pohárových závodech ztratil na prvních úsecích dohromady jen 2 vteřiny, 4krát doběhl první a dvakrát druhý, tak tohle ve mně vzbuzovalo malé rozpaky. Závod přenášela živě televize, takže všude bylo plno kamer a na některých místech v lese stačilo běžet podle kabelu na zemi, abyste doběhli ke kontrole.

Po startu tedy hned do města, měl jsem to sice nastudovaný a věděl kudy je kratší cesta do parčiku, kde byly dvě farstované kontroly, ale právě tam jsem udělal svoji největší chybu, když jsem zazmatkoval, špatně přečetl mapu a vydal se kolem špatného paneláku a najednou jsem nevěděl, kde jsem. Ztratil jsem tam asi půl minuty a cestou na další kontrolu jsem musel celé startovní pole přede mnou stáhnout, což mě stálo nemálo sil. Sobotní část závodu byla v západní části mapy, kde byl les sice taky letecký, ale množství hustníčků, hustníků a podrostu, což snižovalo průhlednost lesa a ztěžovalo orientaci. Mnozí ze závodníků se v sobotu vraceli do cíle zoufalí, že mapu vůbec nepochopili a běhali tam jak malé děti. V lese bylo také velké množství farstovaných kontrol a to mnohdy tak, že s závodníci několikrát křížili a působilo to dost zmatečně. Měl jsem trochu problém ze začátku se s terénem srovnat, ale pak už to celkem šlo a do cíle jsem doběhl sice ve svém letošním nejhorším výkonu, ale čtvrté místo se ztrátou 13 vteřin je dobrý základ. Potom šel Píkej, který trochu přepálil začátek a na průběhu byl dost tuhej a trochu ztratil, ale předával v kontaktu se Žabinama. Noga teda vybíhal společně s Chrobákem a věřili jsme, že by z toho mohl být ten bronz, ale bohužel, taky dneska neměl úplně svůj den, nebo spíš Chrobák měl svůj den. Na průběhu byl Noga čtvrtej, ale jen kousek za ním probíhal Vojcek. V pytlíku Nogu docvakl a na doběhu přefinišoval, i když se Noga snažil, tak to stačilo „jen“ na páté místo.

Tak se zbývalo připravit na nedělní družstva, vrchol domácí sezóny, který má pravidelně neopakovatelnou atmosféru. Večer jsme v jednom zakouřeném pubu udělali malej teambuilding a pravděpodobně potěšili majitele, který zde takový nával ještě nikdy neměl.

V neděli byl start už v 9 hodin ráno. To je pro mě ten nejlepší čas pro start a k tomu teplota vzduchu 5°C. Prostě paráda. Cítil jsem se skvěle a věděl, že to dneska bude dobrý. Hned od startu jsem vyrazil dopředu a celý závod se držel v čele. Terén byl jetě rychlejší než v sobotu. Ubylo hustníků a přibylo dun. Těsně před diváckou jsem získal malý náskok na své pronásledovatele a snažil jsem se do toho práskat co to dá. Pytlík byl sice těžší než zbytek trati, ale zvládl jsem to a po roce jsem opět doběhl první a udělal tak maximum pro úspěch družstva. Teď už jsem mohl jen nervózně čekat, jak si povedou ostatní. A vyvíjelo se to dobře. Péťa sice trochu ztratila, ale předběhly jí pouze reprošky a ztráta byla lehce smazatelná. Udr běžel skvěle a byly jsme pořád na čele. Lenka předvedla taky dobrý výkon a Píkeje čekal dlouhý úsek, kde měl udržet co největší náskok na pronásledovatelem Ňufem. Na šestý úsek vybíhaly 4 týmy v rozmezí asi jen dvou minut a závod začínal skoro zase od začátku. Janďa, ale podala přesně výkon jaký jsme potřebovali a doběhla společně s Žabinama a nechala Hradec za sebou 2,5 minuty a Pragovku ještě o dvě minuty víc. Noga tedy opět vybíhal s Chrobákem a tentokrát se poučil z chyb a šel celou dobu s ním. Na průběhu proběhli s dostatečným náskokem na pronásledovatele a my jsme už věděli, že to bude nejhůř stříbro. Potom se objevili oba společně na doběhu a Noga si zopakoval finiš a tentokrát nezaváhal. Zlato bylo doma, naprostá nádhera, neuvěřitelný výkon nás všech, když to od nás nikdo nečekal. Díky všem za životní zážitek.

 

You may also be interested in

Mistři!!