Při příležitosti konání akademického mistrovství světa jsem se vypravil na doprovodné závody WUOC TOUR. Když jsem se přihlašoval, počítal jsem, že by se zde mohla sejít slušná konkurence. Takováto akce se totiž nekoná každý den a navíc se běhalo ve velmi atraktivních terénech. Bohužel nestalo se tak.

Ještě před začátkem WUOC tour jsem si zaběhl Velkou cenu Kroměříže, tedy sprint ve stejném terénu, kde akademici chvíle před tím odběhly premiérový závod sprintvých smíšených štafet na Akademických mistrovstvích světa. Povzbuzen český úspěchem jsem se vydal do lesa, vlastně teda spíš parku, protože se až na dvě kontroly, celý závod běžel v parku, kde všude mimo cesty rostly kopřivy, které už naštěstí pro nás byly vyšlapány při závodě WUOCu. Se svým výkonem jsem spokojený, protože jsem neudělal žádnou chybu, ale až 4. místo mě celkem překvapilo, zlvášť, když jsem od vítězného poláka Wolowczyka dostal minutu. Asi musím příště trochu zrychlit. (MAPA)

Druhý den ráno se na WUOCu běžel long, kde to díky Jaňdě K. opět zacinkalo. Odpoledne jsme ve stejném terénu běželi první etapu. I když se podle propozic mělo jednat o middle, pořadatelům se nepřekvapivě nechtělo do lesa přistavovat další kontroly, a tak jsme na trati dlouhé 6, 3 Km měli pouze 15 kontrol, což rozhodně nebyly middlové parametry. Převýšení také nebylo zanedbatelné, protože v terénu bylo plno hlubokých údolí. Závodní prostor byl listnatý les s velmi kamenitou podložkou, hodně hustníků a nepříjemného podrostu. Jště náročnější závod učinil déšť, který se spustil těsně před naším startem. Já sám jsem závodem proplouval celkem hladce až do 9. kontroly, kde jsem udělal nevídanou chybu. Kontrolu jsem nadběhl a omylem jsem doběhl až na kontrolu další, která mimochodem měla stejný popis. Kouknul jsem do popisů, viděl jsem tam kód, narazil kontorlu v domění, že jsem na devítce a pokračoval dál. Když jsem začal dohledávat desítku, tak mi teprve došlo, co za chybu jsem udělal a sprintoval jsem zpátky. Nakonec jsem doběhl 7. což rozhodně nebyl potěšující výsledek. (MAPA)

WUOCDalší den jsme pro změnu závodili už ráno a to na přímo v lese na Svatém Kopečku u Olomouce. Tentokrát byl terén mnohem plošší a jednalo se o typický příměstský les, zarostlý ostružiním. Právě to, co mám rád :). Tentokrát žádná obří chyba nepřišla, pouze pár menších zaváhání v dohledávkách, ale ani tak to nestačilo na vítězství, které opět urval Wolowczyk od kterého jsem dostal asi 40 vteřin. Druhý skončil Øystein Kvaal Østerbø, který mi nadělil 17 sekund a já jsem byl tedy třetí. Vzhledem k tomu, že závod byl zároveň Cenou primátora Olomouce, tak jsem si dokonce s primátorem zapózoval na stupních vítězů :). (MAPA)

Třetí etapa se běžela u obce Protivanov u Boskovic. Ráno se konal middle na WUOCu, kde se češí zásluhou Ňufa a Ivetky dočkali hned dvou cenných kovů. Terén byl čistě vysočinských s velmi rychlou podložkou, hustýma hustníkama a vodotečema úplně všude a také téměř bez převýšení. Pravděpodobně bych nenašel terén, který by mi seděl víc. Závod jsem rozběhl dobře, běželo se v čistší části lesa a šlo hlavně o to běžet co nejrychlejc a zkoncentrovat se do těžších dohledávek. V druhé části se vběhlo do velkého hustníku, kde byla hodně snížená viditelnost a bylo těžké držet směr. Tam také přišel jeden z nejhorších okamžiků pro mě. Trať se křížila v ostrém úhlu a když jsem přihěnul na cestu, od které jsem měl již dohledávat kontrolu, tak jsem se vydal v protisměru, tedy místo na kontrolu 23 místo 21, a pokračoval jsem tak dál. Po oražení kontroly 21, kdy se trať opět křížila zpátky jsem pořád držel špatný směr a mířil zpátky na kontrolu 20, těsně před kontrolou jsem si ale uvědomil, že jdu špatně a zkorigoval jsem postup na 24ku. Ale pořád jsem si neuvědomil, že jsem šel špatně už tři předchozí kontroly, to bylo až těsně po doběhu v cíli, kdy jsem se podíval na pořádně na mapu. Byl jsem pěkně rozčílenej, protože takováhle chyba by se mi stát neměla. (MAPA)

Poslední etapa se běžela ve stejném terénu jako etapa č. 3. Ráno byly štafety na WUOCu, kde jsme dohnali naším povzbuzováním oba české týmy ke stříbrné medajli. Vzhledem k tomu, že čtvrtá etapa startoval hendicapem, tak jsem jak disk závodník startoval až dost vzadu. Chtěl jsem si spravit náladu a tak jsem se i přesto, že už o nic nešlo rozhodl běžet naplno. Na záčátku jsme proběhli několik postupů hustníkem, kde se člověk nemohl rozběhnout úplně do rychlosti. Poté následovala část v úplně čístém lese, která naopak byla hlavně o tom, kdo se překoná a poběží nejrychlejc. a konec byl opět v hustníku. Udělal jsem sice dvě půl minutové chybky, ale i tak mi to stačilo na vítězství, když jsem jen o tři sekundy porazil Wolowzcika a o sedm vteřin Osina. Pátý Víťa Bravený ztratil pouhých 50 vteřin, takže se jednalo o velmi vyrovnaný závod a jsem rád, že jsem ho dokázal vyhrát. (MAPA)

Závody to byly pěkně, velmi hezkých terénech. Bohužel konkurence na WUOC TOUR nebyla velká, což se odráželo ve velmi slabě divácké kulise na při závodech mistrovství světa. Přitom si myslím, že to bylo jedna z nejhezčích českých vícedenních. Jako největší plus považuji, že za celou dobu jsem nenarazil ani na jeden kámen nebo skálu.

 

You may also be interested in

WUOC TOUR