Víkend bez porážky

Víkend po návratu ze Švédska se náramně vydařil. Během týdne jsem zařadil těžší trénink a sobotní dvojzávod Ligy Vysočiny jsem taktéž bral spíše jako trénink. V pátek jsem si šoupnul pár dvoustovek na dráze a v sobotu ráno za vydatného sněžení jel do Jihlavy na LV. Trochu změna proti týdnu, kdy jsem běhal jen v trenkách a tričku. Ranní sprint byl velmi pěkně postavený a i přes jednoduchost terénu nabízel celkem zajímavé volby. Cítil jsem se docela zatuhle, ale i tak jsem nakonec vyhrál před Jeronýmem, který zaletěl nečekaně dobře a porazil i Aleše Drahokoupila.  Odpolední middle v mém oblíbeném terénu v Salavicích u Kostelce byl až překvapivě  náročný. Když jsem na trati postupně doběhl skoro všechny předemnou startující soupeře, byl jsem docela překvapenej. Ani já jsem se však nevyvaroval chyb a občas jsem uplně nesmyslně neuhlídal směr. Nakonec jsem vyhrál o 5 minut před druhým.

V neděli se počasí trochu umoudřilo a první český pohár štafet proběhl za slunečného počasí. Shromaždiště bylo na tvrdé ploše které normálně slouží jako parkoviště pro masarykův okruh v Brně, což jsem velmi uvítal, že jsem se nikde nemusel potácet v bahně. Terén byl sice celkem kopcovatý, ale nesmírně rychlý. Na prvním úseku jsem od začátku snažil dělat tempo a vyvarovat se chyb, což se celkem dařilo. Potom přišla delší fársta a z prvního místa jsem viděl jak mě podbíhá celý vlak soupeřů. To mě trochu rozhodilo a hned jsem udělal hloupou chybu z nepozornosti. Naštěstí jsem měl dost sil a tak jsem asi kilometr před cílem zvýšil tempo a podařilo se mi všem utéct. Nevím jestli udělali takové chyby nebo jen byli unavení, ale v cíli jsem byl skoro o dvě minuty před druhým, což mě potěšilo. Nakonec se nám podařilo podobný náskok udržet celý závod a jako jediná pardubická štafeta účastnící se závodů jsme vyhráli. Podařený vstup do sezóny řekl bych. Uvidíme co to udělá až bude větší konkurence.