Noční bez světla? 4. a 5. kolo ČP
Další dvě kola Českého poháru jsme běželi v Černé vodě v Jeseníkách. Závody se částečně překrývaly s právě končícím EOCem ve stejných terénech a na stejných mapách. Pro mě naprosto nepochopitelně tím byla de facto vyloučena účast našich nejlepších závodníků na českém poháru, a to již podruhé letos, když první víkend kolidoval se světovým pohárem. Tohle přece není v pořádku.
V sobotu večer se běžel middle. A byl to závod naprosto neregulérní. Se startem až ve 14:30 a mým startovním časem 160 (nevím co jsem komu udělal, ale už po třetí za sebou startuju uplně na konci a vážně mě to dost vytáčí). Odpoledne se zatáhlo a těsně před mým startem začalo i hřmít, což mě dost znervozňovalo. Po vběhnutí do lesa, kde i za normálních okolností je dost snížená viditelnost, natož takhle k večeru se zataženou oblohou, jsem zjistil, že prostě nevidím do mapy. Většinu závodu jsem tudíž absolvoval jako paměták, že jsem si na nějaké světlině namapoval celý postup a pak ho zrealizoval nazpaměť. Fakt “super” závod. Kdybych běžel s čelovkou dopadlo by to mnohem lépe. Ale zase bych asi vypadal jako blbec :). Pozitivem bylo, že se mi běželo fyzicky fakt dobře. Chápu, že byla snaha přitáhnout diváky na závod štafet, který proběhl těsně před naším závodem, ale myslím, že by kdyby to byl třeba ŽB, tak by to stačilo. Pro český pohár by se měl najít nějaký vhodnější termín, který by umožnil i těm nejlepším běžet. Z účastníků EOC se postavil na start pouze Miloš Nykodým, který i přes náročný program zaběhl nejlepší čas, ale po protestu byl postavem mimo soutěž, kvůli předchozí návštěve embargovaného prostoru s mapou. Což na jednu stranu chápu, protože znalost terénu je vždycky nefér a mohl by se vytvořit nebezpečný precedent, ale na druhou stranu zase chápu touhu běžet ČP. Svázání závodů ČP a EOC byla jednoznačně chyba a doufám, že už nikdy nikoho takový nesmysl nenapadne.
V neděli se běžela klasika. Běželo se na mapě 1:10 000, protože se pořadatelům předělávat mapu do patnáctky. Opět bylo zataženo, ale slunce bylo vysoko a v lese bylo vidět dobře tentokrát. Byla to hodně náročná klasika. Zejména podložka byla těžká. Všudypřítomná kamenná pole, podmáčený les i cesty po přívalových deštích ze soboty a hodně kopců. První část závodu se mi běželo dobře a dloho jsem se pohyboval na čele závodu. cestou na třínáctku jsem dostal z ničeho nic krizi, že jsem myslel, že nebudu moct pokračovat dál. Naštěstí gelík pomohl a pak se mi zase běželo celkem dobře. Závěrečnou část v kamenitém svahu jsem si moc neužíval, tu si mohl stavitel odpustit. Bohužel postupem na dvacátou kontrolu, který jsem šel zleva, jsem (pro mě nepochopitelně) ztratil tři a půl minuty a propadl se ze třetího na konečné šesté místo. Nikdy by mě nenapadlo, že pravá varianta může být o tolik výhodnější než levá 🙁