Konečně nadešel čas pro první dvojzávod českého poháru. Tentokráte na rozhraní Králického Sněžníku a Jeseníků. Tyhle terény mám rád, takže jsem se dost těšil, zvlášť na middle,

aková aféra, jako kolem mistrovství republiky ve sprintových štafetách a sprintu už tu dlouho nebyla. Pořadatelé naprosto nepochopitelně nejdřív záměrně lhali o místě konání závodů, a následně, když se provalilo, že místo v Mikulově a Moravském Krumlově se poběží v Brně

Nechal jsem se přesvědčit a odletěl jsem na štafetové závody Stigtomtakavlen ve Švédsku. Letos jsme měl běžet třetí úsek v noční části štafet..

Na letošní nočák jsem se obzvlášť těšil. Oblíbené terény v okolí Jihlavy mi totiž vždy seděly a hrozně mě baví v nich běhat. Bohužel jsem měl opět jednou smůlu na vylosování, když jsem startoval až v 11 v noci

V sobotu odpoledne jsme za vyrazili na strastiplnou cestu do Krásného Dvora, městečka se zámkem a velký parkem a lesoparkem, nedaleko Žatce, kde se právě běžel middle.

Někdy během zimy přišel Karolíně email, jestli bychom, když teď bydlíme spolu v Plzni, nepostavili skrýše. No tak jsme se toho ujali. Nikdy předtím jsem o tom závodě neslyšel.

Na jarní pohár se každý rok těším, jakožto na jeden z nejhezčích závodů v roce. Nejinak tomu bylo i letos. Fotky z terénu z lesa u Újezdu u Přelouče už předem slibovaly pěkný, rychlý les a ultimátní orienťácký zážitek. A opravdu.