Po letošní, relativně povedené, sezóně jsem si dal za cíl zaútočit na klasice na TOP10. Velká nepříjemnost mě potkala v týdnu před závodem, kdy mě začalo bolet v krku a necítil jsem se vůbec fit. Když jsem byl běhat, tak mě pálily plíce a ještě ve čtvrtek jsem si říkal, že vůbec nepoběžím, že to stejně nemá smysl. Naštěstí slivovice a další léčba trochu zabrala a v pátek při rozklusu jsem se rozhodl, že poběžím.

První podzimní závody se konaly v nouzových terénech kvůli kůrovcové kalamitě. Náhradní terény byly ale vybrány skvěle tak, že se hodily na závod, který se v nich běžel. Sobotní long v Kladkách a nedělní middle v Boskovicích.

Vyrazili jsme na závody ŽB Čechy východ do Píseckcýh hor. V těchto oblastech jsem nikdy předtím neběžel, ale mapy sousedních terénů vypadaly velmi pěkně a slibovaly pěkný závod. Podle předpovědi bylo jasné, že víc než cokoliv jiného bude hlavní překážkou tropické vedro.

Konečně jsme se dočkali víkendu, kdy nebyl na programu ani jeden sprint, což jsem s povděkem kvitoval. Na jednokolové MČR na middlu a jeden závod českého poháru jsme ses vypravili do mých oblíbených kralickosněžnických terénů, konkrétně do Vojtíškova, tedy Woitzdorfu, jak se obec před vysídlením němců jmenovala a jak pořadatelé pojmenovali i mapu.

Druhý letošní o-víkend se nesl ve znamení sprintů. Běželo se odložené MČR ve sprintu a sprintových štafetách na Hané. Musím se přiznat, že sprinty mám každým rokem čím dál míň rád a trochu mě štve, že letos, kdy jsou povolené tři závodní víkendy, tak polovina závodů jsou sprinty. Když už jedu tak daleko, tak bych si chtěl zaběhnout něco delšího, než 15 nebo dokonce v neděli jen 12 minut.

Tak jsme se dočkali. Další covidová sezóna začala. Ačkoliv jsem to nečekal, tak nám bylo povoleno závodit. Sice jen s negativní PCR testem v omezeném množství a za zpřísněných podmínek, ale přesto. První dvojzávod českého poháru se běžel na Vysočině 🥰.

Hledáte krásný a náročný trailový výběh divokou šumavskou přírodou? Chcete dobýt několik vrcholů a užít si krásné výhledy a potkat jen minimum lidí? Pak určitě čtěte dále.

Na jednodenní koronavirové štafety jsme se vypravili na dálný slezský východ. Musím přiznat, že jet z Plzně na jeden den do Opavy, abych si zaběhal ve velkém hustníku, se mi vážně nechtělo. Když se k tomu přidala předpověď počasí, která hlásila na celý víkend zimu a déšť, tak se mi chtělo o to míň.