Letošní výběr terénu pro mistrovství republiky na longu už se mi dlouho předem vůbec nezamlouval. A po závodě můžu říct, že to bylo strašné plýtvání krásným middlovým terénem na klasiku. Nutno však říct, že stavitelé se s tím vypořádali celkem dobře (až na výrazné nedodržení směrných časů některých kategorií).

Vůbec nám však nepřálo počasí. Celý víkend propršel či promrholil a byla hodně velká zima, na kterou býváme zvyklí snad až z družstev.

Zklamání v kvalifikaci

Tratě v kvalifikaci byly překvapivě rychlé a poměrně jednoduché. Neudělal jsem žádnou větší chybu, pouze jsem dvakrát zvolil horší postup. A k mému překvapení to znamenalo 9. místo a nepostup do finále. Následovalo velké rozladění, protože mě vyřadili lidi, kteří na dlouhou finálovou trať neměli. Někteří z nich snad ani letos neběželi žádnou eliťáckou klasiku…

Volné, ale pěkné finále B

Původně jsem vůbec nechtěl běžet, protože jsem to neměl úplně zapotřebí v tomto terénu a počasí. Nakonec jsem nastoupil, když už jsem vážil tak dlouhou cestu. Rozhodl jsem se to nijak zvlášť nervat a spíš si to tak nějak pokud možno užít. A musím dodatečně přiznat, že se mi trať docela líbila. Bylo to hodně těžké běžecky, mapově opět spíše jednodušší. Na co si musím postěžovat byly kontroly 4 a 19 (MAPA). Na čtvrté kontrole nešlo z mapy pořádně dočíst, kde kontrola je, zvlášť ve tmě a mlze, která tam panovala. Taková kontrola na klasice být nemusela. No a devatenáctku jsem vůbec nepochopil. Konec rozhraní porostu uprostřed paseky. Stál jsem u kontroly, která byla skrytá za smrkem, neviděl ji a přemýšlel jsem, jestli ji někdo neukradl. Rozhodně jsem tam ale neviděl žádné rozhraní porostu. Protě divný. Nakonec jsem doběhl pátý, což mě vzhledem k mému tempu překvapilo. Dost jsem litoval, že jsem nemohl běžet finále, protože mě to sedělo mnohem víc než v sobotu a fyzicky jsem se taky cítil silný. Co mě naštvalo asi nejvíc, je zničená bota, ani ne půl roku stará.