S příchodem podzimu přišel i tradiční štafeto-sprintový víkend. Jak už je letos zvykem, tak v okolí Brna.

Sobotní ranní štafety byly pro mě trochu netypické, a to tím, že jsme běžel třetí úsek. Kvůli absenci Nogy jsem byl za vhodného finišmena vybrán já, aniž bych věděl, čím jsem si to zasloužil. No nic docela jsem se těšil, protože po minulém víkendu jsem neměl moc dobrou náladu. Závod se vyvíjel dobře a Píkej mi to přinesl na druhém místě s docela velkým odstupem na Miloše (ZBM). To jsem věděl, že už nemůžu dotáhnout. Co jsem nevěděl bylo, jak to vypadá za mnou. Překvapivě mě to vůbec nestresovalo. Byl to krásný závod. Terén přesně takový, jak si představuju pěkný orienťák. Žádné plahočení se v borůvčí a klackách nebo kamenech. Prostě běh. Hrozně jsem si to užíval. Chyby jsem skoro nedělal. Na trati jsem taky nikoho neviděl. A tak až na doběhu jsem slyšel, že sběrku asi 18 vteřin za mnou narazil i Bet. To kdybych věděl, jak je blízko, tak bych byl asi o dost nervóznější. Co se musí pořadatelům vytknout bylo farstování. To se jim opravdu nepovedlo. S konečným druhým místem jsem spokojený.

Odpolední sprint se mi líbil o něco míň. Mapa byla děsná omalovánka a tisk byl hodně slabý. Navíc stavba tratí se taky moc nevydařila, když dlouhý postup vedl přes tři další kontroly a člověk ani v mapě pořádně neviděl kam má vlastně běžet. Po několika zaváháních jsem doběhl na 13. místě, což rozhodně není důvod ke spokojenosti. Škoda, Brno je krásné město a určitě skýtá lepší příležitosti pro pěkný sprint než zarostlé sídliště.

V neděli se štafety opět běžely ze stejného shromaždiště. Tratě se však víc přiblížily k hranici vysočinsko-jihomoravské a les byl taky místy dost jihomoravský, tedy zarsotlý fekál plný ostružin. Dostal jsem úkol znovu finišovat, i když mě bylo líto se vzdát svého milovaného prvního úseku. Na druhou stranu jsem tam místo neprostupných ostružin měl pěkné dálnice. Kluci to zvládli na prvních dvou úsecích pěkně a tak jsem vybíhal dokonce první. Minutku a půl za mnou šel ale Miloš a tak jsem tušil, že to asi nedopadne. Bohužel jsem si na trati nevšiml jedné jasné obíhačky po asfaltu a tam mě Miloš doslova přejel. Takže jsem znovu šel úplný sólozávod. A opět jsem ku všobecné spokojenosti dofinišoval pro pěkné druhé místo. Takže oproti loňsku, kdy jsme oba tyto závody vyhráli, je do MČR co zlepšovat 😉