Letošní šampionát na Lipnici se velmi vydařil. Shromaždiště lepší než na mistrovství světa, s velkoplošnou obrazovkou. Plno místa pro stany i pro lidi. Stromy vrhající stín a lavičky volně k rozebrání. A parkoviště hned u shromaždiště. K tomu všemu krásné počasí. Určitě nejlepší centrum závodu v České republice, co jsem kdy viděl.

Kdo by čekal terény typicky vysočinské, tak by se mýlil. Kvalifikace místy sice vysočinská byla, a proto se mi taky tak líbila. Celý závod mě bavil. Bylo to rychlé, hodně změn směru a mapa seděla, což například proti závodům ČP minulý týden je velký skok dopředu. Byl jsem vylosován do skupiny “smrti”. V mém rozběhu běželi mimo jiné Dým, Bet, Baptiste Rollier, Mrazák a Píkej. Naštěstí můj výkon stačil na 5. místo a bezpečný postup do finále. Naopak z našeho rozběhu nepostoupili například Fanda Kolovský nebo Jirka Valeš, kteří letos běhají víc než slušně.

Nedělní finále pro mě mělo trochu zvláštní nádech, protože ho stavěl předseda ČSOS, prezident klubu a hlavně teda můj táta, takže trochu paradoxně kdybych uspěl, tak by mě možná mnozí podezírali… Nicméně to se nestalo :D. Už předem jsem tak nějak věděl, že to asi nebude terén úplně na mě. Hned od začátku jsem šel strašně pomalu a špatně jsem četl mapu. Fatální chyba přišla na sedmičku, když jsem směrově naprosto ulítl a doběhl asi o 200 metrů doprava. I když jsem si to hned uvědomil, tak ani pak jsem nenašel kontrolu bez problémů, protože jsem to tam vůbec nechápal. Zbytek závodu byl také takový rozpačitý a ke konci už mě to moc nebavilo. Byl jsem v lese 50 minut, což je na middle víc než dost. 9 minut od vítěze je taky docela pálka. Škoda, kdyby bylo finále víc jako semifinle, tak bych asi běžel líp.