Hledáte krásný a náročný trailový výběh divokou šumavskou přírodou? Chcete dobýt několik vrcholů a užít si krásné výhledy, potkat jen minimum lidí a pořádně se zapotit? Níže jsem vám textově i obrazově popsal dle mého názoru nejkrásnější trailovou trasu na Šumavě.

Trasa o které je řeč začíná na vlakovém nádraží Železná Ruda – Alžbětín/Bayerische Eisenstein a vede z větší části po hraniční stezce mezi Čechami a Bavorskem a končí na vlakovém nádraží v Nýrsku. Pokud jedete na Šumavu autem, tak doporučuju nechat právě v Nýrsku na nádraží a do Alžbětína dojet vlakem, přičemž cesta trvá asi 40 minut.

Alžbětín/Bayerische Eisenstein – Svaroh/Zwercheck

Hned na nástupišti po vystoupení z vlaku můžete zapnout hodinky a vyrazit vstříc 30 kilometrům krásné přírody, výhledů, kopců, údolí, pěšinek, kamenných polí, potoků a především velké dávce endorfinů.

První část trasy je asi nejnáročnější a také nejdivočejší. Hraniční stezka je v trase z Alžbtětína na Svaroh poměrně málo využívaná, a tak se vám tu může snadno stát, že chvílema poběžíte po pás borůvčím, potom zase nad kotníky bahnem, po chvíli zase musíte překonat kamenné pole nebo se vyhoupnout na malou skalku. Pokud běžíte na podzim a je zrovna deštivější období, tak se může stát, že se v některých místech stezka promění v potok. To pak suché boty už rozhodně neřešíte. Naopak, pokud běžíte v létě, tak počítejte s tím, že Vás budou po většinu času pronásledovat hejna much. A to někdy tak velká, že se po nich stačí ohnat a nachytáte jich plnou dlaň.

Na náročnosti trase také přidává převýšení. Větší část z celkových 1200 metrů převýšení nastoupáte právě na této části trasy. Psychicky náročný může být také fakt, že stoupání neběžíte v kuse, ale musíte překonat několik, někdy i dost hlubokých, údolí.

Na hraniční stezce Vás bezpečně udrží Bavorské hraniční modrobílé tyče. Na trase je také několik zajímavých historických česko-bavorských hraničních patníků, na kterých je vyobrazen český lev respektive bavorská šachovnice.

Svaroh/Zwercheck – Velký Ostrý/Grosser Osser

Jakmile vyběhnete na Svaroh, tak se stezka narovná a následujících několik kilometrů poběžíte po hřebeni s mírnými výběhy a seběhy. Tato část trasy je pastvou pro oči. Na obou stranách si můžete užívat výhledy jak na českou, tak bavorskou stranu. Pokud budete mít štěstí na počasí, tak z některých míst můžete dohlédnout až na Alpské vrcholky. Navíc i příroda v bezprostředním okolí stezky je nádherná. Místy byste snad ani nepoznali, že se zrovna nenacházíte uprostřed skandinávských lesů.

Úsek mezi Velkým Ostrým a Svarohem je nejfrekventovanější částí trasy. Z Německa sem totiž vede několik značených tras (to platí ale hlavně pro letní měsíce, mimo hlavní sezonu tady nenarazíte na živáčka). I stezka je tak o něco širší a zřetelnější než v předchozím úseku. Místy doslova vybízí k rychlému technickému běhu, kdy se ladně vyhýbáte kamenům a vybíráte zatáčky. S rychlostí to ovšem doporučuji nepřehnat, cesta je ještě dlouhá.

Když konečně vyběhnete na Velký Ostrý (Grosser Osser), tak budete odměněni krásnými výhledy do širého okolí. Je to také jediné místo na trase, kde si v případě nouze můžete zakoupit nějaké to občerstvení. Je zde totiž německá turistická chata, která je otevřená v hlavní sezóně.

Velký Ostrý/Grosser Osser – Hinterhelmhof

Pokračujeme dál a zbývající část výběhu už poběžíme především z kopce – neplatí to však stoprocentně a některé výběhy mohou dost potrápit. Když jsem v předchozím úseku mluvil o technických rovinkách, tak tady na vás čekají naopak pěkné technické seběhy. Zejména poslední část této části, která vede po úzké pěšince, místy sotva znatelné, podél potoku Lomnička je opravdu zábavná.

V této části hraniční stezky už většinou skoro nikoho nepotkáte. Příroda kolem je však stále krásná, však jsme taky Šumavě. Jak se postupně klesá do nižší nadmořské výšky, tak i ráz krajiny se trochu mění. Z vřesoviště do vysokého smrkového lesa a také bučin.

Jakmile doběhnete na hraniční přechod Hinterhelmhof, tak se s hraniční stezkou rozloučíte. V nohách budete mít přibližně půlmaraton těžkým horským terénem.

Hinterhelmhof – Nýrsko

Poslední, asi devítikilometrový úsek bude dost jiný. Úzký technický trail nahradí lesní cesty a v poslední části průběh Nýrskem.

Nejdříve seběhnete do bývalé vesnice Zadní Chalupy. Z louky, na které vesnice stávala, je dnes přírodní rezervace a na tomto místě na mě vždy zapůsobí jeho atmosféra. Když se ohlédnete tak za sebou uvidíte majestátně se tyčit část hřebene, po kterém jste ještě před chvílí běželi. Ze zadních Chalup na Vás čeká poslední delší výběh dne, a i když vede po asfaltové lesní cestě, tak už může pěkně bolet. Následně běžíte více méně jenom z kopce až do Nýrska.

Když jsme s manželkou běželi popisovanou trasu v létě, kdy nejdříve bylo vedro k padnutí a všude dost prachu a následně nás chytla bouřka a průtrž mračen, tak jsme při průběhu městem vypadali poměrně zuboženě a nemohli jsme si nevšimnout pohledů kolemjdoucích. Nic však nemůže přebýt dobrý pocit z odvedené práce.