Tak to byl název doprovodých závodů k WOC 2016 ve Švédském Strömstadu. A název rozhodně nelhal. Fyzicky ohromě náročné terény švédského Bohuslänu prověřily fyzickou zdatonst všech závodníků. Když člověk viděl ty nejlepší na mistrovství světa, jak terénem pěkně proplouvají, připadal si potom dost neohrabaně. Můj běh připomínal často spíš pokus o humornou chůzi. Zvlášť při páté etapě, kdy jsem na trati 11 km klasiky naběhal skoro 16, běžel asi nejdelší postup v životě panenskou přírodou téměř bez cest. V bažinách, které ve Švédsku bývají často nejběhatelnější částí lesa, to bylo naprosto příšerné, když se člověk zrovna netopil, tak musel napodobovat styl běhu raněného koně, aby se vůbec dostal na druhou stranu. Srázy a skály byly také všude, často překvapivě vysoké, když jsem k nim zezhora neběhl. No ale co si budeme povídat byla to nádhera. Když jsme tu byli asi před sedmi lety na soustředění, tak jsem si připadal jak Alenka v říši divů, letos jsem si mapu překvapivě dával docela dobře, jenom ty dohledávky…. No rozhodně stálo zato tyhle závody běžet. Je to rozhodně jeden z orienťácky nejhezčích koutů Švédska (a Norsko hned za rohem). Na mapy se můžete podívat v mapovém archivu.