Běh kolem Ostende

Ač by to někoho mohlo pomýlit, tak jsem neběžel nic v Belgii, ale v Plzni u Boleváku. 6 kilometrový kros z půlky po asfaltu a skoro po rovině. Docela jsem se těšil na pěkný, rychlý proběhnutí. Netušil jsem, že pořádání krosu pro dvě stě lidí může být takový problém. Prezentace končila hodinu a půl před závodem a stejně byl start posunutej o půl hodiny ze které se nakonec vyklubalo 50 minut. Na startu by člověk čekal, že přinesou vytištěnou startovku a odstartujou, ale k mému překvapení přišel děda s vytištěnou tabulkou a všechny tam ručně vepisoval, což znamenalo asi minut mrznutí.
No ještě, že trať byla hezká. Všichni mě strašili, že tam běží nějakej hrozně dobrej atlet, a že všem uteče. Tak jsem čekal, že od startu, kdy prvních asi 300 metrů bylo po krásným asfaltu po rovině se to bude rvát hlava nehlava, ale omyl! Onen atlet nasadil celkem pohodové tempo, aspoň se mi zdálo. Říkal jsem si, že je to asi nějaká záludná taktika, že to v prvním kopečku narve. Nenarval. Tak jsem si říkal, že to šetří do druhého kola. Nicméně jsem šel pořád na jeho zádech. Pohodovým tempem jsme utekli zbytku startovního pole už asi po 1,5 km. Poté mi to nedalo a šel jsem do čela a zrychlil jsem. Po průběhu do druhého tříkilometrového kola se každým metrem mezera za mnou zvětšovala a nakonec jsem docela v pohodě doběhl pro vítězství. Teda, vlastně až na jednoho týpka, kterej si to někde zkrátil, ale ten zachoval fair play a přiznal se, takže jsem si nakonec odnesl originál volkswagen stoleček do auta v hodnotě asi 3000, ale nevím co s ním budu bez auta dělat :D. Plus další hodnotné ceny a taky “slušivou” kšiltovku, kterou jsem si musel narazit kvůli sponzorům na stupních vítězů a slušela mi tak hodně, že sem fotku radši ani nebudu dávat.
Pěkný proběhnutí.