Bramborové MČR noční

Podle předpovědi počasí kolidoval datum nejchladnějšího dne za poslední týdny s datem letošního MČR v nočním. A opravdu, celý den panovalo počasí, že by psa nevyhnal. Nicméně na závod jsem se stále těšil. Při pohledu do staré mapy a na fotky terénu jsem se těšil na poměrně rychlý les, sem tam s nějakým kamenem. Startoval jsem ku své spokojenosti už o půl desáté. Už cestou na start střídavě sněžilo a pršelo, až jsem si říkal, jestli mi bude krátký rukáv stačit k tomu, abych nezmrznul. Stačil. Závod byl totiž od mých očekávání diametrálně odlišný. Celý les byl brutálně zarostlý ostružiním, které, často i v bílém lese, velmi znepříjemňovalo běh. Místo pravidelných tvarů hustnků a oplocenek byl celý prostor poset rozplizlou změtí různých těžko průběžných porostů. Nejvíc mě překvapila neprůběžnost hustníků. Tmavě zelená znamenala často ideálně lézt po čtyřech nebo se plazit. I světle zelený hustník byl často dost neprůběžný. Takže bych řekl, že to byl celou dobu boj s vůli prodírat se tím vším. Občas jsem se toho bál tak moc, že jsem hodně obíhal po cestách. Dodatečně si říkám, že jsem měl možná obíhat ještě víc.

Vstup do závodu byl trochu rozpačitý. Zdálo se mi, že v lese špatně vidím a špatně se mi četla mapa. Z mého pohledu nejzapeklitějším místem závodu byl první motýlek. V té nejzabušenější části mapy, s uzlovkou, na kterou se dala klidně udělat chyba i při třetím náběhu. Já jsem na ni udělal chybku “jen” dvakrát a zbytek jsem zvládl se ctí.

Po výběhu z motýlka přišla asi moje největší chyba. Uprostřed postupu byl prostor s oplocenkou a hustníkem, který jsem vůbec nepochopil. Potom už to šlo dobře jak fyzicky, tak i mapově. Na závěr si na nás stavitel připravil na předsběrku test vůle, kdy se musel rychle vyběhnout kopec do prostoru u shromaždiště a potom hurá do cíle. Tam jsem doběhl za 79 minut, což nakonec znamenalo celkové čtvrté místo o minutu za třetím Betem. Škoda těch pár chybek, ale i tak celkem spokojenost. Až na tu zimu teda 🙂

MAPA