Před závodem jsem ještě neměl kotník úplně v pořádku a tak jsem věděl, že nebudu moct běžet naplno, ale co jsem nevěděl bylo, že pořadatelé připravili terén, ve kterým bych se i se zdravým kotníkem bál běžet. Stává se to pomalu tradicí, že jsou mistrovství na middlu pořádána v těch nejhorších možných terénech, co si lze představit. Neříkám, že by nebyl hezký, to ne, ale upřímě MČR? Tady? Proč? Cestou do Novohradských hor jsem se kochal krásnými lesy na Třeboňsku a pak jsem byl hodně zmlamanej tím, v čem jsem musel běžet. Celej les naprosto zarostlej nějakým fekálem, všude pod nohama kameny a balvany. Mapově velmi těžké. Bohužel mapu jsem za ty dva dny absolutně nepochopil. Vůbec nevím, jak mapař mapoval skály, protože jejich tvary byly od těch v mapě hodně vzdálené. Myslím si, že mapa nebyla vůbec dobrá. V semifinále se hodně chybovalo. To platilo i pro mě, když jsem hned na dvojku nechal několik minut. Absolutně jsem nepochopil kamenitý svah. Absolutně nic v mapě mi nesedělo se skutečností a tak jsem kontrolu našel pouze náhodně. Potom jsem běžel sice líp, ale přesto jsem furt dělal malé chybky a ještě se zraněným kotníkem v tomhle terénu, to se prostě nedá. Nakonec jsem se štěstím postoupil z posledního postupového místa do finále A.

V neděli na nás čekal ještě o něco horší terén. Mapu jsem pro změnu zase vůbec nepochopil a v některých extrémě detailních pasážích jsem kontroly nacházel prostě na směr, než abych se k nim domapoval. Po cestě na jedenáctku jsem si šlapl přes nárt a byl konec. Pak jsem ještě odkulhal dvě kontroly a šel jsem pěšky do cíle.

Za rok je naštěstí možné se těšit na konečně hezké mistrovství na middlu na Lipnici, kde jsou sice kameny, ale terén je krásný a hlavně se tam dá i běžet a ne jen poskakovat po kamenech a doufat, že si člověk nezlomí nohu.

Moje zklamání naštěstí vykompenzovala Karolína, která si doběhla pro stříbro v D20!!

You may also be interested in

MČR middle