Zelené peklo v Píseckých horách

Vyrazili jsme na závody ŽB Čechy východ do Píseckcýh hor. V těchto oblastech jsem nikdy předtím neběžel, ale mapy sousedních terénů vypadaly velmi pěkně a slibovaly pěkný závod. Podle předpovědi bylo jasné, že víc než cokoliv jiného bude hlavní překážkou tropické vedro. Teploty dosahovaly 34°C ve stínu a na lesních pasekách a cestách byla totální výheň. Zavařené nohy a hlava tak byly jednou z hlavních příčin chyb.

Sobotní middle

V sobotu se startovalo až v odpoledních hodinách. Vedro bylo brutální. Už cestou na start jsem viděl, že nás nečeká žádný čistý les s roztroušenými kameny a vodoteče, ale víceméně prales. Podle informací pořadatelů  se vegetace v lese za poslední dva týdny rozrostla natolik, že se stupně hustníků o jeden posunuly. A byly opravdu husté. I světle zelené hustníku šly místy jen těžko proběhnout. Bohužel ale i kvalita mapy v některých místech byla diskutabilní, což závod ještě ztížilo. První část trati jsem šel více méně čistě. Pak jsem ale o 8 minut doběhl Jeronýma a taky se mi trochu zavařila hlava. A začal jsem dělat chyby. První velká přišla na 19. kontrolu. Spletl jsem si hustníky, které v mapě vypadaly skoro stejně a několik minut kontrolu hledal. Ještě horší chyba přišla na předsběrku. Na první pohled jasná kontrola v čistém lese. Nicméně to, co měl být bílý les, byl ve skutečnosti dost tmavý hustník. Strávil jsem tam asi 4 minuty obíháním všech kontrol než jsem našel tu svojí. Tragický výkon ale stačil i tak na druhé místo dvě minuty za Pájou Brlicou. Chybovali všichni.

MAPA

Béčková klasika s elitními parametry

Nedělní klasika se běžela částečně ve stejném prostoru jako middle a částečně severně od něj, kde bylo méně hustníků a více rýh, pasek a vodotečí. Parametry dávaly tušit, že se nebude jednat o žádnou jednoduchou klasiku á la oblasťák. Zvlášť v tomto horku. 14,5 km, 500 převýšení. Startoval jsem úplně první z kategorie. Na jednu stranu to byla výhoda, protože v 10 hodin ráno nebylo horko ještě tak intenzivní, i když chládek rozhodně taky nebyl. Na druhou stranu bylo místama hodně trávy, kterou jsem si musel prošlapávat.

Závod jsem rozběhl poměrně rychle a většinu trati jsem šel bez chyby. Závod byl hodně dlouhý. Když jsme se z 19. kontroly kousek od centra vrátili zase zpátky přes celou mapu, bylo to docela na morál. V závěru už mi dost docházely síly a vedro mě ždímalo. Bohužel bezchybný závod skončil opět na předsběrce, kde jsem v dohledávce nechal přes tři minuty. Ale i tak to nakonec stačilo na vítězství jednu minutu před Pájou Brlicou. Třetímu jsem dal už 14 minut a další doběhnuvší závodníci ztráceli ještě výrazně víc. Pro ně to byla opravdu královská klasika, když strávili v lese přes dvě hodiny.

MAPA